82-41-M/12
Keramické výrobky lidé tvoří a používají od nepaměti. Keramika vyhovovala nejen původním potřebám praktickým, ale měla a má také svoji nezaměnitelnou funkci výtvarně estetickou a dekorativní. V dnešní době technických produktů, zejména plastů, je hlína a keramika symbolem návratu k dávným hodnotám, které vracejí soudobému člověku pocit a jistotu kontinuálního lidského žití, nyní už velmi vzdáleného přímému a bezprostřednímu vztahu
k přírodě.
Keramický obor SUPŠ patří k nejstarším oborům zřízeným ještě na Škole umění ve Zlíně.
Na jeho koncepci se zpočátku, mimo jiných významných pedagogů, podílel i ak. soch. Jan Kavan, který později odešel do Prahy a stal se profesorem sochařského ateliéru VŠUP. V roce 1948 přichází na jeho místo ak. soch. Stanislav Mikuláštík a společně s keramikem Svatoplukem Úředníčkem dlouhodobě vychovávají nastávající keramiky. Stanislav Mikuláštík navazuje na předcházející způsob výuky a obohacuje jej o nové trendy a postupy. Až do roku 1976 zde byl určující postavou. Od školního roku 1968/69 se na výuce podílel keramik Vladimír Groš. Po odchodu Stanislava Mikuláštíka byl v roce 1976 jmenován vedoucím oboru ak. soch. Jiří Vlach. Od školního roku 2010/2011 se stala vedoucím oboru MgA. Eva Pančochová. Při výuce spolupracuje s MgA. Janem Benedíkem a Vilémem Čechem.
Studium keramického oboru je podmíněno úspěšným složením přijímací talentové zkoušky, při které hodnotí komise schopnost plastického i barevného vyjadřování, výtvarnou kreativitu a také manuální zručnost. Studium samotné je pak rozvrženo tak, aby v návaznosti na stupňující se nároky rozvíjelo talent a schopnosti studenta. Jde především o růst invenční zdatnosti při navrhování volné, užité, dekorativní a exteriérové keramiky. K tomu patří konstrukce tvarů, zvažování funkce a vhodnosti dekoru. Klade se též důraz na fantazijní složku tvorby. Souběžně je dbáno na rozvoj manuální zručnosti a znalost technologických postupů. Součástí výuky jsou také návštěvy ateliérů renomovaných výtvarníků a exkurze.Studenti se rovněž postupně seznamují s průmyslovou tvorbou a produkcí. Výuka oboru je organizována tak, aby společně
s dalšími odbornými a všeobecně vzdělávacími předměty připravila studenta k závěrečné odborné maturitní zkoušce a další samostatné činnosti či studia. Maturita oboru je podmíněna úspěšným navržením, provedením a obhajobou samostatné kolekce či souboru keramických výrobků. Po ukončení studia mají absolventi možnost pokračovat ve studiu na vysokých školách, ale jsou připraveni pracovat jako návrháři či realizátoři v keramických dílnách a závodech. Výsledné práce studentů bývají často prezentovány a publikovány
na výstavách a v tisku u nás i v zahraničí.
Obsah výuky se postupem doby inovuje a mění. Souvisí to nejen s proměnou obecného vkusu lidí, ale také s objevováním nových technologických možností keramiky. Hlavně je však vyznáváno krédo, že hlína je výsostný výtvarný materiál,
do jehož duše se musí keramik bytostně vcítit.
